Reklama
 
Blog | Šimon Reich

Geny nejsou všechno. Záleží na tom, jak se k nim postavíme.

Ona slavná dvoušroubovice kyseliny deoxyribonukleové (DNA), která je obsažena téměř ve všech buňkách našeho křehkého těla, hraje zajisté velkou roli. To však neznamená, že je všem dnům konec.

Úvod

Můžeme se narodit s takovou genetickou výbavou, která by měla být (za daných podmínek a soudobých měřítek) dobrá, ne-li výborná. Přesto nám bude k ničemu, pokud nám srdce anebo mysl zavelí jinak. Stejně tak nám může být nadělen takový genetický profil, který nám bude život naopak značně omezovat (ať už jsme jej zdělili od našich předků nebo jest výsledkem vnějšího zásahu během nejranějšího nitroděložního vývoje). Byla by ale škoda ztrácet naději. Geny totiž nemusí mít vždy první i poslední slovo zároveň. Záleží do velké míry na nás samotných, jak moc se s nimi rozhodneme „polemizovat“ a do jakého kontextu se nám je podaří zasadit.

 

Reklama

Inspirace filmová

Ve filmu Gattaca nám slaboučký Vincent (Ethan Hawke) ukáže, že veškeré genetické předpoklady a předsudky okolí lze překonat díky zápalu pro věc, pevné mysli a nekonečně silné vůli. Celý život sní o tom, že se jednou stane kosmickým navigátorem. To je samozřejmě pro společnost, která vše poměřuje právě jakousi kvalitou genetického kódu, naprosto nepochopitelné a nepřijatelné. Nedostane tak ani šanci prokázat své kvality. Proto se musí vydat za svým cílem po cestě lsti a podvodu. Vypůjčí si tedy identitu bývalého šampiona v plavání (Jude Law) a dá se směle do práce.

Nový film Muž z oceli (remake slavného Supermana) prezentuje civilizaci na planetě Krypton, kterou mimo jiné dovedl ke svému konci právě její eugenický program. Už po mnoho staletí nebyl nikdo splozen přirozenou cestou, tedy cestou při které alespoň částečně hraje roli náhoda. Byl zaveden automatizovaný program genetického inženýrství. Noví jedinci se začali rýsovat v obrovských líhních jak podle pravítka. Z dlouhodobého hlediska to však nebylo k ničemu. Protože ten, kdo byl „vyšlechtěn“ s jasně předurčeným cílem a předem vybraným místem ve společnosti, může mít na svůj úděl ve světě zkrátka a jednoduše odlišný názor.

Artificial population control was established. Every child was designed to perform a predetermined role in our society as a worker, a warrior, a leader, and so on. Your mother and I believed Krypton lost something precious: the element of choice, of chance. What if a child dreamed of becoming something other than what society had intended? What if a child aspired to something greater? 

Inspirace ze života

Oba dva snímky přitom svým způsobem udeřily hřebíček na hlavičku, protože podobných příkladů můžeme být svědky i mimo filmové plátno. Najde se jich jistě celá řada. Tak tedy namátkou ..

Každý známe např. Stephena Hawkinga, kterého usadila na kolečkové křeslo zákeřná nemoc. Jedná se o tzv. familiární formu amyotrofické laterální sklerózy, která vyřadí z funkce většinu vůlí ovladatelného svalstva. Někdy vede dokonce k deterioraci intelektu v rozsahu od menších změn, které jsou rozpoznatelné pouze neuropsychologickým vyšetřením, až po tzv. frontotemporální typ demence (malé procento pacientů). Přesto se Stephen Hawking nevzdal bez boje a jeho úžasná mysl i nadále přispívá nejen oboru kosmologie. Měl bezpochyby velké štěstí ve velkém neštěstí. Uvádí se totiž, že déle než 10 let přežije s touto nemocí pouze ~4-5% pacientů. Nutno však podotknout, že bez jeho odhodlání by se jen těžko i nadále věnoval vědě.

Downův syndrom je obrovským handicapem. Obzvlášť pak pro mozkovou kapacitu a celkový intelekt člověka. Přesto se některým jedincům, kteří jsou tímto omezeni, podařilo vystudovat vysokou školu a následně si najít uplatnění v práci. Jedná se sice o ty, kteří trpí lehčí či neúplnou formou Downova syndromu, ale i tak bychom měli smeknout klobouk dolů.

A fyzická stránka věci? Anthony Robles se narodil bez pravé dolní končetiny. Přesto se stal šampionem v řecko-římském zápase. Další sportovec jménem James Anthony Abbott přišel na svět s vadou končetiny horní. Nezabránilo mu to však si zahrát v MLB, tzn. v té nejvyšší a plně profesionální baseballové lize. Zde najdete záznam jedné tzv. ‚no hitter game‘. Kevin Laue hraje pro změnu kompetitivně basketball s podobným handicapem. Byl o něm natočen dokument, který najdete zde.

Anthony Robles (born July 20, 1988) is a wrestler who won the 2010-11 NCAA individual wrestling championship in the 125-pound weight class despite being born with only one leg. 

Inspirace na závěr

Co takhle z úplně jiného soudku? StarCraft 2 je jedna z nejhranějších, nejrychlejších a na turnajích nejlépe placených (řádově tisíce dolarů) počítačových her. V Jižní Koreji se jedná o národní sport. Existují lidé, kteří se tímto tzv. e-sportem živí. Aby měli vůbec šanci přehrát svého soupeře, tak potřebují (mimo jiné) neobyčejně dobře vycvičené hbité ruce. Ty jim pak umožňují dosáhnout pomocí klávesnice a myši až neuvěřitelných 300 akcí za minutu (tzv. APM viz video zde). Běžný divák laik, který se o tuto hru nezajímá, nemá tím pádem skoro šanci postřehnout, co všechno a na kolika místech zároveň se během zápasu vlastně děje.

Matthew Fink se narodil bez sleziny. Tento orgán je v dětském věku velmi důležitý, protože napomáhá obranyschopnosti člověka a přípravě imunitního systému do budoucna. Měl tu smůlu, že její nepřítomnost vedla v jeho brzkém věku až k život ohrožujícímu septickému stavu. Aby mu lékaři zachránili život, museli mu amputovat všechny končetiny. Přesto dnes hraje StarCraft 2 nadprůměrně dobře!

 

Co když inspirace nestačí?

Už v dnešní době je možné celou řadu onemocnění, které mají genetický podklad, řešit pomocí moderní medicíny. Ať už se jedná o operace vrozených vývojových vad nebo o terapii pomocí nejrůznějších medikamentů. Někdy může život zachránit relativně prostá (obvykle však celoživotní) dieta či změna životního stylu. Jindy je to dodání chybějícího enzymu do těla apod.

Ve většině těchto případů poskytujeme léčbu „pouze“ symptomatickou, ale i ta často představuje velký úspěch. Dobrou zprávou je, že se do budoucna rýsuje taktéž léčba kauzální. Nese název genová terapie.